Za celou sezónu jsme se ohromně zlepšily, říká Hana Sedmíková

V sobotu 23. a v neděli 24. března odehraje tým žen v domácím prostředí střešovické haly první dvě utkání play down. Jak hráčky prožívají přípravné období? Pod pokličku nahlédneme s obránkyní Hankou Sedmíkovou.

Celý tým se chystá na play-down a zejména na tobě je vidět maximální koncentrace na všechna cvičení. Na co se soustředíš nejvíc?

Já neumím odpovídat na vážné florbalové otázky!

Hlavně se snažím o správnou životosprávu (před tréninkem se moc nenacpávám apod.). Ale nejvíc se snažím se snažit.

Jde o tvou druhou extraligovou sezónu, která ale byla pravděpodobně mnohem těžší než ta první, protože se po sloučení Tatranu a Děkanky všechno budovalo a skládalo úplně nanovo. Cítíš, že se váš hodně mladý a nezkušený tým od začátku sezóny výrazně posunul kupředu, nebo spíš máte ještě většinu práce před sebou?

Bohužel jsem první sezonu spíš proležela v posteli. Napřed jsem měla florbalové příušnice a pak zraněné koleno. Takže jsem toho loni zase tak moc nenahrála.

Co se týká této sezony, tak jsme se určitě všechny ohromně zlepšily. Ale ani konkurence nespí, takže pokud zůstaneme v tomto složení, pořád máme o program na dalších pár let postaráno.

Poslední dva zápasy základní části vyslaly poměrně jasný signál soupeřkám ze Šumperku. Dokázaly jste hrát velmi dobrý florbal, čemuž odpovídaly i výsledky (prohra 2:4 na Chodově a domácí výhra 3:2np nad Olomoucí). Co se v týmu změnilo?

Asi už nás přestalo bavit prohrávat. Takže jsme se vzchopily a chceme dát všem najevo, že nejsme žádná ořezávátka, kterým ostatní jen přijedou naložit. Navíc nás docela hecují prognózy na florbal.cz, kde hráčky tipovaly, že od Olomouce dostaneme sedm.

V rámci našeho týmu sice ne, ale všeobecně stále patříš mezi ty mladší hráčky. Jak dlouho už se florbalu věnuješ a kam tě florbalový život zavedl?

Hraju už devátým rokem, mám tak už trošku zničené nohy. Ale hrála jsem zatím jen v pražských týmech – v Tigers, v Děkance a nyní jsem zpět v milovaném Tatranu, kde jsem začínala.

Proslýchá se o tobě, že kromě florbalu máš také velmi ráda tanec. Věnuješ se nějakému určitému stylu?

Ano, je to pravda. Jsem odhalena. Baví mě latina i standard, ale jinak skotačím, kdykoliv je příležitost, třeba ráno v koupelně.

Obratnost a ladnost tanečnice v sobě nezapřeš a ráda čas od času při zápasu či tréninku pobavíš spoluhráčky i diváky drobnou etudou. Připravuješ si tato krátká vystoupení doma, nebo jde o čistou improvizaci?

To není vtipný! Když tancuju, tak jsem vážně docela ladná. Ale jak se přiblížím k mantinelu, stane se ze mě trochu nemotora a občas zakopnu. Ale Andy Tvrzová mi v tomto směru ukázala úplně nové obzory.

Pomalu se vrátíme se zpět k florbalu. Čeká tě s týmem závěr příprav na play down. Co by měla být vaše největší výhoda, díky které celou sérii vyhrajete?

Doufám, že to vědí hlavně trenéři. Ale ačkoliv jsme ve spoustě věcí vyrovnané, věřím, že vždycky dokážeme najít nějakou drobnost, ve které budeme lepší než Šumperk, a díky tomu budeme vyhrávat.

A jaký očekáváš průběh?

Myslím, že to bude hodně vyhrocené, ale každá z nás udělá všechno pro to, aby to pro nás byla krátká a vítězná série.

Doufám, že nás přijde podpořit co nejvíc Tatranských fanoušků, když začínáme doma!

Celý Tatran vám bude držet palce, díky za rozhovor!

Taky děkuju. Trochu se ale bojím, že si to někdo skutečně přečte.