Trenérské řady Tatranu rozšíří Michal Plecitý

Tatran hlásí novou posilu, tentokrát mezi trenéry. Michal Plecitý se do Tatranu vrací z Black Angels. Tam začala jeho velmi slibná trenérská kariéra, díky které se dostal do hledáčku nejednoho florbalového klubu. Michal se nakonec rozhodl zamířit zpět do Střešovic, kde působil jako hráč. Tatran touto posilou získává opravdovou personu a slibný talent na poli moderního přístupu k trénování.

Ačkoli je Michalovi pouhých dvacet pět let, už teď je mezi trenéry známou osobou. Na konci letošní sezóny musel udělat nelehké rozhodnutí, které ovlivní jeho nastávající kariérní život a posune ho zase o kousek dál. Generální manažer Tatranu Střešovice Jakub Menhart ve vyjádření nešetřil slovy chvály a od spolupráce si slibuje opravdu mnoho: „Michal patří dle mého názoru mezi nejtalentovanější trenéry v ČR. Má za sebou zkušenosti z pozice šéftrenéra v Black Angels, kde udělal velký kus práce a stojí za ním jasné výsledky. Jakmile jsme se dozvěděli, že by mohlo být reálné se o něj ucházet, neváhali jsme ani vteřinku. Jsem velmi rád, že se i přes další nabídky rozhodl právě pro nás.
Myslím si, že jsme našli společný pohled na to, jakým způsobem se florbal snažíme dělat a bude pro nás velkou posilou. Michal převezme komplexně záštitu nad projektem Akademie Řepy a zároveň bude působit v roli mládežnického trenéra.

Spolu s příchodem Michala proběhla i reorganizace právě v rámci projektu Akademie Řepy.
Dosavadní koordinátor Lukáš Langer se přesune do role koordinátora projektu "Trenéři ve škole", ve kterém bude od září Tatran zaštiťovat cca 20 hodin tělesné výchovy týdně v rámci škol na Praze 6, které jsou do TVŠ zapojeny.“

Velká očekávání má od nového angažmá i Michal. V rozhovoru jsme se zeptali na pár otázek, které by jeho osobu a pracovní náplň měly objasnit lépe.

Ahoj Michale, nejprve nám prosím o sobě něco řekni.

„Celou svou trenérskou kariéru jsem strávil v oddíle BLACK ANGELS, ve kterém jsem společně s lety hráčské kariéry strávil bezmála 10 let. Kromě hráčského a trenérského působení jsem se podílel na rozvoji klubu na téměř všech úrovních. V posledních dvou letech na pozici šéftrenéra chlapecké mládežnické složky. V průběhu let jsem měl tu čest celkem ve třech výběrech mládežnické reprezentace žáků Prahy plus Středočeského kraje.

V následujícím kalendářním roce mě čeká dokončení FTVS oboru Trenér se specializací basketbalu. Velice rád cestuji do exotických zemí (do hor či k vodě za surfem) a ve chvílích, kdy vyplňuji svůj osobní volný čas v tuzemsku, se nejčastěji oddávám silniční cyklistice či plavání. V rámci sportovního backgroundu jsem začínal s atletikou, které jsem se věnoval do žákovského věku, kdy jsem přesedlal právě na florbal. Po konci hráčské kariéry jsem se mimo jiné věnoval kickboxu a dnes už výše zmíněným sportům.“

Proč sis mezi ostatními nabídkami vybral pro své další působení právě Tatran?

„Nutno podotknout, že pro mne nebylo vůbec snadné rozhodovat o své budoucnosti. Vzhledem k trenérskému stylu, který v praxi aplikuji, jenž je založený na důvěře nejen s hráči, ale i rodiči a silné emoční vazbě, jsem sám v sobě dlouho bojoval o správnosti mé budoucnosti. Upřímně musím říct, že v pravou chvíli vycítil management Tatranu neuspokojené potřeby mé osoby na černobílé adrese a tak jsem v průběhu června řešil dvě případné destinace mého nového směru (společně s jedním dalším tuzemským elitním oddílem). Nakonec jsem se rozhodl pro Tatran, který mé budoucnosti dává největší smysl. A to nejen po profesní stránce, ale především po té lidské, neboť zde mám mnoho kamarádů mezi hráči mužských týmů, ale i současnými trenéry. Faktorem, který hrál roli v mém rozhodování, byl i zájem ze strany managementu, který z mého pohledu dělal vše pro to, abych se nakonec rozhodl pro střešovické. Jednání byla velice efektivní a upřímná, čehož si vážím.“

Nová pracovní nabídka je vždy výzvou. Na co se nejvíc těšíš?

„Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl po letech pro změnu tak zásadní, je práce ve zdravě konkurenčním prostředí, které mne bude „nutit“ i nadále na sobě pracovat, bude mě nabádat k silnější argumentaci a inspirovat. Když bych pominul tuto vlastnost, kterou vnímám v organizaci Tatranu jakožto nejsilnější v našich florbalových vodách, jsou to určitě děti a rodiče akademií Střešovic a Řep, na které se těším nejvíce. Jsem plný očekávání a nadšený z možnosti pracovat, komunikovat a rozvíjet komunitu dětí, rodičů na nové, prestižní adrese.“

Jaká bude náplň tvé práce? Je něco, co bys chtěl v Tatranu změnit? Jaké jsou tvoje ambice a cíle?

„Hlavní část mého úvazku bude tvořit trenérská činnost. Tato skutečnost pro mne byla při rozhodování klíčová, neboť to je oblast, ve které se chci prezentovat primárně a zároveň mohu nasměrovat životy značné množiny osob. Počínaje letním soustředěním mne tak budete moci spatřit u kategorie elévů, kde budu trávit nejvíce času se svými novými kolegy a taktéž budu vypomáhat kamarádovi Hůďovi u stržů 2007.

Po jednáních, kdy jsme hledali společně s managementem oblast, ve které bych se mohl více seberealizovat, přebírám postupně od Langoše (Lukáš Langer) Akademii Řepy. Tato kapitola je pro mne velkou výzvou a stejně tak možností uplatnění a zúročení nabitých zkušeností z let uplynulých ať už v pozici šéftrenéra mládeže či business developmentu. Z počátku pro mě bude velmi důležitá spolupráce s Langošem a Menhym (Jakubem Menhartem), neboť se bude jednat o restart projektu, který vlivem Covidu neměl doposud prostor využít svého maximálního potenciálu. Celá akademie má neopomenutelný potenciál a jsem přesvědčený, že s novým větrem a poctivou prací bude úspěšná. Bod, který značně souvisí s touto pozicí, jsou zkušenosti person (nejen českého florbalu, ale zejména úspěšných vedoucích pracovníků), které se ve výkonném výboru Tatranu nachází. Mám radost z jejich současnosti ve stejné organizaci, přičemž i jejich přítomnost je dalším faktorem mého příchodu.

Třetí oblastí, které se budu věnovat v červeném dresu je projekt Trenéři ve škole (TVŠ), což je pro mne nejméně známou oblastí, nikterak však nevyhledávanou. V rámci tohoto projektu se budu s dalšími trenéry T podílet na vedení tělesné výchovy společně s dalšími odborníky a sporty na základních školách. Součástí TVŠ je propojování se s trenéry jiných sportů, na což se velmi těším.

Nerad si stanovuji výsledkové cíle, neboť ve své práci vnímám jako stěžejní prožitek z cesty k cíli a tak je mým hlavním smyslem příchodu do Tatranu spolupráce s kolegy a odborníky v oblastech, které nás společně pojí a rozpojují (jsme nuceni o nich přemýšlet a argumentovat). To vše především za příjemné konkurenční atmosféry, která bude posouvat každého jednoho z nás společně s ostatními účastníky našeho sportovního klubu.

Pokud bych se měl pozastavit u svých osobních vrcholů, neřadím se mezi příliš ambiciózní lidi, kteří by šli přes mrtvoly. Tím hlavním pro mě je, aby má činnost dávala smysl nejen mně samému, ale i mému okolí. Nerad nechávám neuspokojené potřeby a bolesti lidí, kterým mohu pomoci a tak je mým vnitřním cílem zlepšení každého možného dne největšímu možnému množství tatraňáků.

Profesně bych se v budoucnu rád vydal trénovat do zahraničí společně s tím, co pro to bude nezbytné (zde je mi velkou inspirací váš starý dobrý známý Volis a jeho parádní show ve Skandinávii). Drtivou část své budoucnosti však vidím v tuzemských vodách a je otázka, zdali to bude na klubové úrovni či individuální nebo jiné možné (záleží také na rodinné situaci).“

V minulosti jsi v Tatranu působil jako hráč, je něco, na co rád vzpomínáš?

„Určitě to je celé období, které jsem v červeném dresu strávil jako hráč. V té době panovala v družstvu juniorů značná výkonnostní konkurence, i přesto jsme však byli všichni na jedné vlně a prožívali příjemné chvíle nejen ve sportovním procesu, ale i mimo něj. Nesmím opomenout ani na trenérský tým, pod kterým jsme v té době nadšeně hráli (Beny, Ráďa, Sláva) a s jehož velkou částí se dnes budu opět potkávat v roli kolegů. Při vzpomínkách na Tatran z té doby mi přicházejí na mysl slova jako profesionalita či plné nasazení. To jsou ostatně body, které očekávám od Tatranu i dnes.“