Principy výchovy v ženské složce

Na naši hru pohlížíme optikou herních principů. Jaké to jsou a jak je rozvíjíme se dozvíte v nejnovějším článku.

Inspirujeme se metodou Tactical periodization. Ta vznikla zhruba před 35 lety v Portugalsku a proslavil ji zejména Jose Mourinho.

Běžně se sportovní výkon dělí na 4 vyrovnané složky: technika, taktika, kondice, mentálno. Tato metoda však taktiku nadřazuje. Říká nám, že taktika se musí propisovat i do tréninku techniky, kondice a mentálna. Dá se tak bojovat s omezeným časem na trenink. Pokud trénujeme techniku nebo kondici jen odděleně a nezasazenou do herních situací, nejsme efektivní a ztrácíme čas.

"V týmových a raketových sportech hráč dosahuje efektů ve svém prostředí motorickou činností ve specifických situacích. Pokud je technika stavěna na stejnou úroveň jako způsobilost hráče vyřešit situační úlohu, není logické od sebe technický a taktický trénink oddělovat. Motorické dovednosti jsou tudíž chápány jako funkce k dosažení specifických taktických cílů. Bez techniky není žádná adekvátní taktika možná. Bez taktických vědomostí bude k použití různých technik docházet náhodně. Např. French a kolektiv (1996) a Graham a kolektiv (1996) tvrdí, že hry jsou pro učení dovedností stejně důležité jako trénink a cvičení"
- MEMMERT, Daniel. Rozvoj taktické kreativity ve sportu., 2022

Konkrétně uzpůsobujeme treninkový plán podle toho, jaký soupeř nás čeká. Rozvíjíme naši hru a naše principy na základě silných, či slabých stránek soupeře. Konkrétní příklad - pokud o víkendu hrajeme se soupeřem, který využívá osobní obranu, objeví se už v pondělním tréninku dovedností téma jeden na jednoho, ve středu se toto téma promítne do malých her a v pátek vše vygraduje nácvikem hry 5 na 5 proti osobní obraně.

Taktická periodizace nám také rozděluje herní principy na 3 skupiny:

Hlavní principy: kolektivní principy, které se nikdy nemění a ukazují identitu týmu. V případě Tatranu např. herní systém 122 či svoboda při rozhodování

Sub principy: jde o principy zahrnující určité skupiny hráček či jejich pozice, které se mohou měnit z týdne na týden s ohledem na hru soupeře. Např. - Dnes naši podhroti brání blíže mantinelu, protože soupeř rozehrává výhradně tudy. Nebo dnes rozehráváme ve třech místo ve dvou.

Sub-sub principy: jde o principy zahrnující jednotlivce či malé skupiny. Jsou nejvíce flexibilní. Např. Tento prostor nám dnes více zavírají, odskakuj si sem. Či pojď se prosadit proti této hráčce 1na1, je to její slabina.

Hlavní principy by měl mít klub stanovené. Dílčí principy jsou pak v rukou trenérů, či přímo hráčů a přizpůsobují se na základě sestavy, soupeře a dalších okolností.

Naše principy

Defenziva

Na obraně si zakládáme. Chceme být schopni pokrýt každého soupeře a zároveň být aktivní a pouze nevyčkávat. V defenzivě je pro nás důležité být flexibilní. Proto vycházíme ze systému 122, který je pro Tatran typický. Tento systém nám umožňuje jak vysoko napadat, tak zodpovědně bránit střední pásmo či se rychle přetáčet do systému 212 v obranném pásmu. Díky tomu můžeme aspirovat na to, že se zápas bude odehrávat podle našeho plánu a že soupeři vnutíme naši hru.

Tento systém je zaveden už od první chvíle, kdy holky začnou hrát na velkém hřišti. Nemění se každých pár let či s příchody nových trenérů. Díky tomu budujeme potřebné návyky dlouhodobě.

Flexibilita je pro nás důležitá i z pohledu postů. Naše hráčky dokáží zahrát na více pozicích. Holky díky tomu více chápou hru i záměry svých spoluhráček. Také nám to umožňuje vytěžit co nejvíce ze silných stránek jednotlivců při skládání pětek.

Defenziva není jen o taktice. Morálně volní vlastnosti jsou stejně tak důležité, ne-li důležitější. Odhodlání, bojovnost, obětavost, týmovost. Charakter je největší a nejdůležitější předpoklad, aby někdo mohl hrát za Tatran. Ani sebevětší hvězda nemá v tomto ohledu úlevy. Věříme, že je to tak správně i z hlediska výchovy.

Ofenziva

Hlavní princip, kterým chceme aby se vyznačovala naše hra v ofenzivě je maximální svoboda v rozhodování pro hráčku v držení balonku.

Věříme, že to přináší ty akce, které hráčky i diváky baví nejvíce. V naší hře prostě neuvidíte hráčky plnící pár naučených vzorců stále dokola. Zní to jednoduše a určitě nejsme první ani poslední, kdo něco podobného hlásá. Je tedy nutné rozebrat, co všechno se za touto větou skrývá, aby to mohlo fungovat v týmu, který chce usilovat o nejvyšší příčky.

V první řadě je třeba říci, že se snažíme o maximální možnou svobodu - to však neznamená svobodu úplnou. Kreativita nevychází z chaosu, naopak se v něm ztrácí. Rozhodování musí vycházet z řádu. Spíše než o kreativitě pak často můžeme mluvit o variabilitě - výběru z možností.

Co tedy hráčka potřebuje, aby se mohla rozhodovat a volit správná řešení:

• Technická vybavenost - zvládnuté HČJ, rozvíjení skills
  Hráčku nesmí omezovat její technická vybavenost. Zároveň pracujeme na rozvoji skills, aby její paleta toho, co na hřišti dokáže, byla široká a hlavně kvalitní.
  Každé správné postavení, zpracování, každá zvednutá hlava přidává vteřinky navíc pro správné rozhodnutí, a to má cenu zlata. Klíčové dovednosti jako střelba je třeba vypilovat do detailu.¨
• Dostatečná kondice
  Pro rozhodování je potřeba být ve stavu, kdy se vůbec rozhodovat mohu. Pokud jsem navíc u balonu první, dává mi to teprve možnost se rozhodovat.
• Struktura hry
  Pokud má mít hráčka s balonem více možností, je velmi důležité rozestavení ostatních hráček. Aby jedna měla svobodu, musejí ostatní plnit svou roli. Jinak vznikne zmíněný chaos a hráčky jsou nuceny improvizovat. Musí tedy být jasně nastavená pravidla pro všechny části hry od útočného pásma, přes postupný útok proti různým obranným systémům až po rozehrávku proti pressinku soupeře.
  V tréninku je třeba detailní příprava na soupeře, ale pouze teoretické znalosti nejsou dostatečné. Musí probíhat nácvik v reálném čase a pod tlakem, aby hráčky byly schopny přenést znalosti do utkání. V procesu je klíčová zpětná vazba. Řešíme v něm i postavení těla, úchop florbalky či nastavení čepele - každý zvládnutý detail přináší výhodu nad protihráčem.

• Herní myšlení
  Je zřejmé, že na hráčku, která se má rozhodovat sama, jsou větší nároky i v tomto ohledu. Naše hráčky musí nejen znát naší hru a být připraveny na hru soupeře - znát například slabiny a silné stránky herních systémů. Musí být také schopné rozpoznat význam vlastní a soupeřovi činnosti - předvídat, hodnotit, porovnávat a měnit, ale také informace do okolí aktivně vysílat (klamání, naznačování).
  V tréninkovém procesu musí být hra zastoupena ve velké míře.
  "Praxe potvrzuje, že hráč přemýšlí pouze tehdy, má-li k tomu dostatek času a prostoru. Pod tlakem rozhoduje a velí emoční mozek. Emoční rozhodování probíhá samovolně, aniž si hráč uvědomuje, o co jde - hodnotí pouze výsledek. Nežádoucí vliv na výběr z možností mají nácvik vzorové spolupráce a metodické učení taktiky.
  Každý stereotyp je pro soupeře čitelný a v utkání i obtížně změnitelný. Opomíjení mentalizace herního dění a nácvik způsobů řešení herní mozek debilizuje, spoutává hráčskou náturu, potlačuje emocionální zápal a snižuje sebedůvěru." - BUKAČ, Luděk, Trénink herní přirozenosti, 2014
  

• Prostorová orientace
  Ta už tak zřejmá není, ale ne každý, kdo hru dobře vidí z tribuny, to dokáže přenést na hřiště. Hráčky se musí orientovat a umět rozeznat volné prostory i která místa na hřišti jsou důležitá. Kde je soupeř zranitelný a kde je naopak lepší hrát jednoduše. Zároveň je nezbytné umět správně odhadnout vzdálenosti jak od protihráček, tak od spoluhráček. Klíčovou dovedností je scanning - umět se dívat kolem sebe.

• Sebevědomí
  Také často opomíjená věc. Ale hráčka může zvládat celý výčet předchozího a stejně se rozhodnout špatně, protože si nevěří. Podceňování se je u dívek běžné a je potřeba s ním pracovat. Jedině mentálně vyrovnaný hráč na hřišti využije maximum toho, co umí.