Představujeme vedoucího sekce individuálního rozvoje

Mirek Vybíral zahajuje v Tatranu Střešovice svou druhou trenérskou sezónu. Po loňské štaci u extraligových žen a dorostenců, které dovedl k bronzovým medailím na MČR, bude mít v klubové hierarchii nově na starost sekci individuálního hráčského rozvoje a mimo to bude průřezově vypomáhat s trénováním všech družstev FO.

Mirku, v Tatranu jsi druhým rokem. Mohl bys nám na sebe prozradit, odkud pocházíš a kde jsi trenérsky vyrůstal než ses dostal do Střešovic?
Pocházím z Ostravy, ale florbal jsem začal hrát ve Frenštátě pod Radhoštěm v místním Sokole, kam mě přivedli kamarádi. Bohužel v Sokole Frenštát pod Radhoštěm nebylo umožněno odehrát soutěžní zápasy, a proto jsem se přesunul do klubu FBC Orel Lichnov, který byl účastníkem soutěží ČFBU. V tomto klubu jsem měl možnost vyrůstat a seznámit se s hráči, kteří hrají nebo hráli v extraligových klubech, vyhráli mistrovské tituly a byli součástí juniorských reprezentací. V roce 2009 jsem se z Frenštátu odstěhoval do Brna, kde jsem si domluvil působení v místním klubu FBŠ Hattrick Brno. Hattrick mně umožnil se stát licencovaným trenérem a vyzkoušet si trénovat všechny mládežnické kategorie (elévové až junioři) a do toho se rozvíjet i jako hráč. Postupem času jsem si musel stanovit prioritu, co je pro mě důležitější, jestli být hráčem nebo se stát trenérem. Vyhrál trenér a tak jsem se začal plně věnovat trénování mládeže a jsem rád, že se mně a mým kolegům podařilo vychovat spoustu hráčů, kteří si už vyzkoušeli zahrát extraligu, 1.ligu a dostali se do širší nominace reprezentace juniorů. Hattrick Brno mi dal určitý trenérský základ, kterého si nesmírně vážím a děkuji Danu Koubkovi. Poté mé trenérské kroky vedly do konkurenčního klubu v Brně a to do Gullivers Sokol Brno, kde jsem spolupracoval s Jiřím Bořeckým, který mi předal spoustu nových trenérských poznatků a zkušeností. Z mého trenérského základu jsem se posunul o další stupínky výše. V Gulliverech jsem zažil úspěchy i neúspěchy, skvělé tréninky, akce, soustředění a turnaje, na které vzpomínám dodnes, ale zažil jsem si i nepříjemné situace, které jsem i já sám nevyřešil dobře. Skvělá trenérská a životní zkušenost.

A jak jsem se tedy dostal do Střešovic?
V dubnu 2015 mne oslovil Jirka Jakoubek s nabídkou trenérského postu v Tatranu Střešovice, kterou jsem přijal. Věřím, že v Tatranu mohu dále růst, učit se novým věcem a zlepšovat tak své trenérské dovednosti – Děkuji Jiří.

Jsi držitelem trenérské licence B, která Tě opravňuje k vystavení živnostenského listu. Napadlo Tě někdy v minulosti, že by ses živil florbalem a konkrétně trénováním?
Ano, napadlo mě to, že bych si mohl florbalem přivydělat, protože jsem chtěl dělat to, co mě baví, takže jsem si stanovil určitý cíl, který si postupně plním. Bylo by krásné, kdybych se tím mohl v současné době živit, ale čeká mě ještě spousta práce, abych dosáhl této úrovně. Nicméně pokud existuje místo, kde by bylo možné jako profesí trenér živit, tak v klubu Tatranu Střešovice.

V Tatranu budeš mj. zastávat funkci vedoucího individuálního hráčského rozvoje. Co si pod tím máme představit?
Pod touto funkcí si můžete představit komplexní rozvoj hráče jak po florbalové stránce, tak i po té lidské. Od sezóny 2016/2017 odstartujeme v Tatranu projekt individuálních tréninků, kde budeme s trenéry spoluvytvářet koncept individuálního rozvoje pro hráče, kteří se chtějí posouvat, pracovat na sobě a třeba v budoucnu hrát elitní soutěže jak u nás v ČR, tak i v zahraničí. Těmto hráčům se budeme snažit poskytovat plný servis. Dále se budeme snažit Tatrankám a Tatraňákům pomáhat i v osobním životě, aby se mohli plně soustředit na své sportovní výkony. Když to tedy shrnu, tak já jako vedoucí individuálního hráčského rozvoje mám na starost to, aby se hráčky a hráči cítili dobře a mohli se soustředit na své úkoly.

V Tatranu jsi loni trénoval jak elitní dorostence, tak především ženy. Jaké jsou hlavní rozdíly v přístupu k hráčům a hráčkám?
V zásadě po hráčích a hráčkách vyžaduji totožné věci, ale jediná rozdíl je ve způsobu, jakým jim sděluji mé požadavky. Hráči vyžadují přímý způsob komunikace a s hráčkami je potřeba jednat citlivěji a zapojit více psychologických dovedností.

Jaké jsou přednosti ženského florbalu a co bys Ty konkrétně doporučil případným novým zájemcům o trenérskou funkci u dívčích týmů?
Pokud chceme mluvit o přednostech musíme nejprve definovat rozdíly mužského a ženského florbalu. Drobné rozdíly můžeme snad najít v rychlosti hry, ve fyzickém důrazu a v kontaktu, nicméně se jedná o rozdíly drobné. Florbal vyžaduje technickou vytříbenost, fyzický důraz a rychlost. Z povahy věci však není možné u ženského florbalu dosahovat tak vysokých úrovní výše zmíněných florbalových dovedností. Co je zásadním rozdílem mužského a ženského florbalu, tak je to „psychologický“ přístup k týmu jako takovému. Ženský tým vyžaduje citlivější a intenzivnější práci po této „neflorbalové“ stránce. Ženy jsou citlivější, vnímavější a daleko intenzivněji reagují na situace, emoce, náladu v týmu apod. Trenér ženské složky tak musí pracovat zejména na sobě jako na psychologovi, aby byl schopný zvládat situace, které mu práce s ženským týmem může přinést. Tedy čeho si trenér ženské složky užije významně více, než trenér mužů? Emocí. A to považuji za výhodu. Ženy přinášejí, tak jako v životě, emoce, intenzivní prožívání tréninků, zápasů a společných akcí. Pokud tedy mám doporučit něco svým kolegům, trenérům ženských týmů – Staňte se psychology. Pracujte na sobě. Buďte vnímaví. Ženský florbal vám přinese spoustu, v mužském týmu, neočekávatelných momentů. Jde o výzvu, jak pracovat zejména na sobě a stát se lepším.

Nyní máme rok 2016. Zkusme se podívat do budoucnosti. Kdo je Mirek Vybíral v roce 2020?
Míru Vybírala v roce 2020 si představuji jako stále se rozvíjejícího trenéra plného energie a kreativity, který bude ve spolupráci s ostatními trenéry rozvíjet hráčky a hráče Tatranu Střešovice, kteří budou v budoucnu hrát elitní soutěže v Česku nebo v zahraničí a popřípadě se lvem na prsou reprezentovat Českou republiku, a po stránce neflorbalové budou úspěšní, spokojení a zdraví lidé.