Pocity reprezentantky Venduly Beránkové po skončení MS

Sport umí být občas nemilosrdný a krutý, své o tom ví i členka seniorského výběru žen Vendula Beránková, která potřetí ve své kariéře odjíždí z mistrovství světa bez vytoužené medaile. Krátce po posledním utkání se jí jen těžko hledají pozitiva a převládá zklamání.

Je to již páté mistrovství v řadě, které skončilo pro české reprezentantky nepopulárním čtvrtým místem. Osudným se jim staly opět Švýcarky v zápase o třetí místo, i přes to, že ve skupině je dokázaly porazit.

Střešovickou stopou mezi našimi nejlepšími hráčkami byla kapitánka Vendula Beránková, kterou jsou mohli vidět na pozici obránce v první lajně. Během šesti utkání vstřelila tři branky a je již stabilně jednou z reprezentačních posil. Ačkoli být v něčem čtvrtý na celém světě je jednoznačně úspěch, po prohraném utkání o třetí místo vidí na uplynulém mistrovství především negativa.

Mistrovství světa je za námi. Bohužel to opět necinklo a Češky si přivážejí nepopulární čtvrté místo. Vendy, jaké máš z celého turnaje dojmy a jaké pocity u tebe teď převládají?

„Smutek, zklamání, zlost… Smíšenina těchto pocitů. Je to mé třetí mistrovství a zas bez medaile. Zároveň asi nějaká bezmoc. Je to pár dní od posledního zápasu, moje emoce ještě nedokážu přesně popsat.“

V čem ty sama vidíš ten problém nebo rozdíl mezi námi a ostatními týmy z top čtyřky? Je něco, co vnímáš, že je potřeba změnit nebo k tomu jinak přistupovat?

„Projevila se mentalita Čechů. Koukala jsem na zápas a padla tam věta od komentátorů: "Švýcarky, na ty hrát umíme". Myslím, že tahle myšlenka napadla i většinu z nás. Ano, porazily jsme je ve skupině, dokážu i říct, že jsme je v tom zápase převálcovaly a dostaly přesně tam, kam jsme potřebovaly. Ale díky téhle myšlence jsme zas bez medaile. Každý zápas na mistrovství je úplně jiný. A i když na soupeře narazíte dvakrát, budou to dva odlišné zápasy a úplně jiný soupeř. Nechaly jsme se uchlácholit výsledkem ze skupiny, ale Švýcarky změnily hru a na to jsme nebyly připravené.“

Pojďme teď trochu obrátit list. V čem si naopak myslíš, že jako tým dominujete. Je nějaký zápas teď z MS, kde si to prostě všechno sedlo tak jak mělo?

„Četla jsem tuhle otázku třikrát a bohužel musím říct, že z celého mistrovství si vybavím dva zápasy. Již zmíněný první zápas proti Švýcarsku, a druhý, semifinálový zápas proti Finsku, který byl, dle mého názoru, další důvod neúspěchu.“

Když pomineme výsledek, jak hodnotíš celý turnaj po stránce organizace? Je něco, na co budeš vzpomínat nebo co si sebou poneseš do života ať už osobního či florbalového?

„Každé mistrovství je ojedinělé. Ať už místem konání, kolektivem, atmosférou, tak letos i světové situaci ohledně covidu. Jaké vzpomínky se mi vybaví při pomyšlení na letošní MS za rok, to nyní nedokážu říct. Zatím jsou všechny vzpomínky čerstvé.“

Jak se těšíš zpátky na domácí prostředí a návrat do extraligy?

„Myslím, že mi to pomůže trochu "zapomenout" na neúspěšné mistrovství. Snažím se soustředit pouze na nás a naše zápasy. Moc se těším na holky, náš kolektiv a moji lajnu.“