"Musíme pracovat a zůstat pohromadě," shrnuje průběh sezóny Pasecký

10 zápasů mají Tatranky za sebou, druhá polovina soutěže je čeká. Jaké jsou jejich plány a ambice a na co se tým nejvíc soustředí přibližuje trenér Luděk Pasecký.

Tým má za sebou polovinu základní části, jak by se dala v krátkosti shrnout?

Povedlo se nám zcela změnit herní projev. Jsme na sedmém místě, máme 5 bodů náskok na devátý tým a zápas k dobru. Prohráli jsme pouze s týmy ze silné čtyřky, se všemi ostatními jsme dokázali bodovat.

To je rozhodně víc, než mnozí lidé před začátkem sezóny očekávali. Co za tím stojí?

Měli jsme štěstí, měli jsme i smůlu. Takže ve finále vše vychází jen a jen z poctivé práce holek a ze snahy neustále se zlepšovat a učit se nové věci. Na trénincích se teď věnujeme cvičením, která by nás ještě před měsícem ani nenapadlo nakreslit, protože by je hráčky nezvládaly - teď už ano. A posun je vidět každý trénink. I tak ale musíme pracovat ještě mnohem lépe, holky na to mají.

V posledních zápasech jste ale moc bodů neuhráli...

Také šlo o ty nejsilnější možné soupeře. S Herbadentem jsem hráli vyrovnaně 10 minut, ve Vítkovicích 30, s Chodovem už 40. A v každém zápase byly situace, kdy jsme soupeře dokázali kombinačně přehrát. Né štěstím či důrazem, ale naší připravenou hrou. Pořád nám ale ještě chybí zkušenosti v zakončení. Naše hráčky se do nebezpečných situací dostávají, ale jsou v nich třeba podesáté v životě, zatímco soupeřky v nich jsou posté - je jasné, kdo je pak řeší lépe. Ale to se spraví časem.

Takže do zbytku sezóny máte velké plány?

Aktuálně se chystáme na utkání s Libercem, Židenicemi a s Elite. Každý bod z těchto tří zápasů nás přiblíží k jistotě playoff. Vše ostatní je ještě moc daleko a příliš to neřešíme. Uvidíme podle aktuální situace v tabulce. Ale dá se říct, že bez ohledu na vývoj soutěže se musíme držet své cesty, jsme pořád teprve na začátku.

Nějaké konkrétní cíle?

Kromě účasti v playoff by bylo dobré skončit do 6. místa, což by nám zaručovalo alespoň teoretickou šanci zahrát si na Czech Open v elitní kategorii. Ale to je prozatím na hraně reálnosti a není to ani klíčové, tím spíš, že bychom v létě rádi vyrazili na nějakou zahraniční zápasovou šňůru, pravděpodobně do Švýcarska. Jsme zatím v počátcích plánování a je jasné, že vše bude stát a padat na financích.

Od začátku sezóny mám ale jeden osobní cíl - připravit takové prostředí a tréninky, aby se nám po playoff tým nerozprchl a zůstal pohromadě. Je jasné, že velká část z mladších hráček dostane nabídky od silnějších týmů, kterým nová generace trochu chybí - a já chci, aby holky viděly a věřily, že za úspěchem nikam chodit nemusí, že pokud zůstanou pohromadě a budou pracovat, úspěch přijde za nimi sem. Navíc si ho uhrají samy, neudělají to za ně jiné hráčky. Samy se vydrápou ode dna a stanou se z nich o to silnější osobnosti, nesvezou se jen "zadarmo" k úspěchu s lepším týmem, který by ho ale dosáhl i bez nich.

A pokud se i přesto rozhodnou nebýt trpělivé a budou chtít úspěch hned??

Věřím, že pro každou z nich je lepší mít možnost se neustále individuálně rozvíjet a učit se nové věci, než se jen snažit přizpůsobit lepším hráčkám v silnějším týmu. Jedině tak se můžou dostat na vyšší úroveň, než na jaké jsou aktuální hvězdy extraligy. Samozřejmě za předpokladu kvalitních tréninků.

Pokud naše holky vydrží pohromadě, tak za 2-3 roky, až současná špička bude pomalu končit nebo odcházet do zahraničí, my budeme mít tým plný mladých a zkušených holek se 4-5 extraligovými sezónami v zádech a s těmi nejsilnějšími roky stále před sebou. A budeme patřit k těm nejlepším. Bohužel, stejně jako my si toto uvědomují i naši soupeři - i proto se naše hráčky budou snažit přetáhnout ještě víc.

Proto chceme udělat všechno možné i nemožné, aby to holky cítily stejně jako my. Pokud v tomto neuspějeme, beru to jako obrovské selhání a vyvodím z toho osobní důsledky. Jinak to ani nejde, protože v opačném případě všechna naše současná práce přijde vniveč a pomůže pouze našim konkurentům.

Mnoho štěstí a energie do další práce, díky za rozhovor!

Taky děkuju!