Luděk Beneš: "Dlouhodobá práce se vyplácí!"

Juniorský elitní tým má po 9 zápasech plný počet bodů. Co na to říká trenér juniorky Luděk Beneš? Jaké to je trénovat vlastního syna? Obsáhlý rozhovor najdete uvnitř tohoto článku.

Ahoj Beny, máme za sebou 8 kol a juniorský tým stále nepoznal hořkost porážky. Čekal jsi takhle hladký start?

Očekávat v první juniorské lize tříbodový zisk v 8 kolech za sebou by bylo velice sebevědomé, možná až drzé. Již v loňském ligovém ročníku, ve kterém jsme skončili 4. po základní části, se nám podařilo zapracovat do základní sestavy kluky, kteří dnes juniorku táhnou. Absolvovali jsme velmi náročnou a kvalitní letní přípravu, velice kvalitně a hlavně promyšleně jsme kádr posílili. Veškeré tyto střípky postupně začaly skládat mozaiku, jejímž výsledkem byly poměrně slušné výkony a hlavně i výsledky na letních turnajích. Na základě všech těchto skutečností jsme šli do sezóny velice optimisticky a výsledky a hlavně výkony nám potvrzují, že poctivá a dlouhodobá práce se vyplácí.

Jaké máte s týmem do letošní sezóny cíle?

Ty nejvyšší, chceme být ve finále první ligy juniorů. Ale druhým dechem musím poznamenat, že jsme teprve na začátku, dobře jsme vykročili, ale stále máme ještě hodně co zlepšovat. K našemu cíli vede cesta jedině prostřednictvím tvrdé a poctivé práce. Když z této cesty nesejdeme, výsledky příjít prostě musí.

Oproti loňskému ročníku je výsledková a herní proměna dost výrazná, jak moc se obměnil kádr oproti loňskému ročníku?

Řekl bych, že na juniorskou kategorii celkem standardně. V juniorce skončilo 7 kluků ročníku 1994 a do mateřského klubu se vrátil Martin Pokorný, který byl u nás na hostování. Z Bohemky přišel do A-týmu Tomáš Nushart, kterého samozřejmě dle možností využíváme i v juniorce. Ze zaniknuvšího SSK Future se nám podařilo stáhnout trojici Jirka Cihlář, Martin Skřivánek a Honza Zavadil, z hostování tamtéž se k nám vrátil i odchovanec Mára Bína a v Black Angels jsme si vyhlédli nenápadného dříče Michala Plecitého. Na střídavé hostování to s námi zkouší Mirek Horký z Karlových Varů, se kterým spolupracujeme již 2 roky. Jinak jsou vše naši odchovanci, kteří nám pěkně dozrávají:-)Podle mně je také velmi důležité, že máme již zkušené a hlavně vyrovnané gólmany a široký kádr. Letos nás příliš nelimituje, když jdou někteří kluci hrát za A-tým, dokážeme je zastoupit a hlavně kvalitně zastoupit. Velmi důležité je, že všichni noví kluci perfektně zapadli do party a brzy pochopili, že práce je u nás na prvním místě.

Po sezónách, kdy do A-týmu příliš hráčů z juniorky nenakouklo se letos především Dušek se Slavíkem výrazněji prosazují. Kdo další by je mohl v brzké době následovat?

Výrazněji se prosazuje i Tomáš Nushart, který je také věkem junior. Ale spíše než konkrétní jména je podle mně důležitější změna filozofie, kterou v otázce zapojování juniorů do A-týmu cítím. Věřím, že i kluci si to uvědomují a je jenom na každém z nich jak a kdy se v A-týmu začnou objevovat. Každopádně kvalita mládeže (teď mluvím především o juniorech dorostencích se kterými mám tu čest pracovat) je velmi slušná, o budoucnost Tatranu nemám vůbec strach!

Ty sám jsi o posledním víkendu vedl juniorskou reprezentaci na EFT ve Švýcarsku. Výsledkově to nedopadlo úplně nejlíp, čím to?

Nedopadlo to nejlépe nejen výsledkově, ale hlavně herně. Juniorská florbalová evropská špička je kvalitativně někde jinde, než ta naše. Doufám, že si to připustí hlavně hráči a začnou podle toho náležitě pracovat, času do juniorského MS je relativně dost. Myslím, že by si tuto skutečnost měli ale připustit i zodpovědní lidé v ČFBU. Politika řízení mládežnických soutěží mě přílišným optimizmem nenaplňuje.

V týmu i v reprezentaci vedeš svého syna, je to pro tebe hodně specifické?

Upřímně řečeno úplně jednoduché to není. Výtky od táty se těžko tráví:-) Já jsem se vždy snažil k věci přistupovat maximálně objektivně a nijak ho neprotěžovat, v hraničních situacích to řeším spíše opačně. To se Benymu samozřejmě úplně nelíbí, ale já to vnímám jako nutné, nerad bych žil s pocitem nějaké protekce. Výhodou zatím bylo, že žádné zvýhodnění nikdy nepotřeboval a já doufám, že bude pracovat tak, aby to tak zůstalo.