# 36 Zuzana Panchártková

Perfektní a dobře hrající parta je základem každého kolektivního sportu.

Ahoj Zuzu :)

Ahoj Pavle :)

Pověz nám něco o tvé dosavadní florbalové kariéře.

Mé první florbalové kroky začínaly ve škole a už asi ve třetí třídě jsem začala chodit do kroužku a hrála jsem v týmu s klukama. Tam mě florbal oslovil a přihlásila jsem se už do dívčího týmu a to do Chodova. Naučila jsem se tam veškeré základy florbalu a po pár odehraných sezonách jsem přestoupila do Děkanky. Po dokončení jedné sezony se Děkanka sloučila s týmem Tatranu, takže teď působím v týmu Tatran team Děkanka.

Máme za sebou téměř celou sezónu, jak si s dosavadním průběhem spokojená?

Ze začátku jsem měla obavy, že se s novým týmem nesehrajeme a nepadneme si do oka. Mé obavy ale přešly po několika vyhraných zápasech. Dobře si rozumíme jak na hřišti, tak i mimo něj. V týmu panuje dobrá nálada. Tým juniorek je teď 100% v play-off a doufám, že to dotáhneme až do vítězného konce. Máme na to.

Z Chodova již máš s play-off zkušenosti, co si myslíš, že by mohl být klíč k úspěchu?

Perfektní a dobře hrající parta je základem každého kolektivního sportu. Když si budeme všichni důvěřovat a podporovat se, jde všechno líp. Mě osobně se hraje nejlíp když v týmu panuje dobrá nálada a máme podporu našich věrných fanoušků rodičů. Co si budeme povídat, když v hale duní zvuky bubnů a řev fanoušků, tak nás to žene dopředu.

Letos si již odehrála několik utkání v extralize, jak velký je rozdíl mezi ligou juniorek a extraligou žen?

Extraliga je pro mě obrovská zkušenost. Je o hodně v rychlejším a důraznějším tempu. Zatím se proto v juniorkách cítím jistější, protože tempo tam zvládám a jsem sehraná s týmem. Zato v extralize se teprv oťukávám a snažím se zapadnout do kolektivu. Jsem ráda, že dostávám příležitosti si v extralize zahrát a nabírat tam cenné zkušenosti.

Ze začátku sezóny se ti moc střelecky nedařilo, zato teď v poslední době jsi se rozstřílela, čím si to vysvětluješ?

Zázrak? :D Netuším čím to je. Asi to je tím, že se mi v týmu hraje velmi dobře. Rozumím si s mojí pětkou, hrajeme spolu už dlouho, a proto o sobě na hřišti víme. Myslím, že osudový zlom přišel na zápasech za ženy B, kde jsem začala dávat góly a víc si věřit. Pak jsem to přenesla i do juniorek.

A jaké jsou tvé osobní cíle do blízké i vzdálené budoucnosti?

Můj cíl je teď dostat se do základního kádru našeho áčka a taky nějakým způsobem odmaturovat a dodělat školu. Taky bych chtěla, aby mi střelecká forma a nadšení pro florbal vydrželo co nejdéle.

V čem vidíš svojí silnou a naopak slabou stránku?

Jediná moje silná stránka je asi rychlost. Potřebovala bych vylepšit důraz v osobních soubojích a práci s míčkem. Také moje herní myšlení má občas nějaké nedostatky.

A jaký je tvůj florbalový vzor?

Nemám konkrétní vzor. Je spousta hráčů, od kterých můžu něco okoukat. Učím se i od svých spoluhráček.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v osobním a sportovním životě.

Také děkuji :)