Jirka Kolísko se vrací před play-off a poskytl nám rozhovor o jeho pocitech z návratu

Rozhovor s Jirkou Kolískem po jeho návratu do tatranského dresu po půlročním studijním pobytu v Německu.

V jakém hlavním směru se ubírala tvá německá výprava? Jednalo se převážně o školu?

Je to tak, jel jsem tam studijně, ale už předem jsem byl domluven s Fríďou a Jakobem, že se po návratu opět zapojím. I z toho důvodu jsem si hledal v Německu angažmá, což ovšem selhalo to na tom, že bych musel dojíždět na tréninky přibližně hodinu a půl, což se mi zdálo nesmyslné.


Dostal jsi se nějak do styku s německým florbalem?

Přímo s německou extraligou alias bundesligou ne, ale dostal jsem se do florbalové komunity v Göttingenu a to bylo skvělý. K mému překvapení byli docela šikovní, a když jsme si chodili zahrát, tak byly občas k vidění parádní akce. Celkově bych řekl, že povědomí o florbalu je v Německu výrazně nižší než v Čechách, ale florbalisti, se kterými jsem se seznámil, mají ohromnou chuť hrát a takovýto zápal bys těžko hledal i u extraligových hráčů.


Jak moc tě svrběly ruce, když jsi nebyl v takovém florbalovém zápřahu?

Jak už jsem zmínil, chodil jsem si zahrát s lidmi z univerzity, tréninky byly 1-2x týdně. To mě bavilo, hodně jsme hráli a několikrát se přihodilo, že se trénink protáhl třeba na tři hodiny, protože se nikomu nechtělo jít domů. I když to nebylo v takovém tempu a na takové úrovni jako v Tatranu, tak jsem rukám dopřával, co si žádaly. 


Připravoval jsi se nějak individuálně na návrat do Tatranu?

Po celou dobu jsem pravidelně sportoval, ať už to byl fotbal, florbal nebo třeba lezení, takže jsem se udržoval v provozu. Přibližně měsíc před návratem jsem se domluvil s Martinem Košťálem, který mi udělal tréninkový plán, abych nabral fyzičku na co nejplynulejší návrat do extraligy. Poslední měsíc před návratem jsem tedy trénoval 5-6x v týdnu.


Jak se ti zatím hraje po návratu?

Překvapivě dobře. Největším problémem je pro mě opět zautomatizovat taktické návyky, které jsou základem pro plynulou spolupráci v lajně. Naštěstí pro mě se taktika za poslední dobu o mnoho nezměnila, takže se do toho zase pomalu dostávám. Také mi pomáhá spolupráce s Márou Vávrou a Fríďou, se kterými se prostě hraje dobře.


Pozoruješ nějaké změny v Tatranu za dobu, co jsi byl v Německu?

Nějaké velké změny se asi nekonaly, ale v týmu například přibyli noví mladí hráči, kteří jsou hodně šikovní, a osobně jsem zvědavý, jak se jim bude dařit vyrovnávat s náročnými momenty v play-off. Kromě toho máme nově vybavenou šatnu: lednička, playstation, kávovar… Šatna už jednoduše neslouží jen jako převlékárna, ale i jako společenská místnost, což je super.


Na obrázku Kuba Gruber testující možnosti nové televize