Miroslav Vybíral: Byly to tři nádherné a nezapomenutelné roky, na které budu rád vzpomínat!

Tatranky minulý víkend vybojovaly v prvním kole Play-Down extraligovou příslušnost Tatranu minimálně pro příští sezonu. Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Vybíralem, který hodnotí nejen tuto sezonu a poodhaluje svou blízkou budoucnost.

Ahoj Míro! Gratulujeme k udržení nejvyšší soutěže žen ve Střešovicích! První otázka se bude týkat právě tohoto tématu. Jak bys s odstupem zhodnotil sérii se Židenicemi? 

"Zdravím všechny čtenáře, fanoušky, hráče a hráčky Tatranu. V momentě kdy jsme se dozvěděli o soupeři na první kolo Play Down, tak jsme byli rádi, že je to zrovna Brno, a to z toho důvodu, že tento soupeř bude chtít hrát florbal a nebudeme muset dobývat středověkou tvrz. Očekávali jsme velmi vyrovnanou sérii a to se i potvrdilo. První dva zápasy v domácím prostředí jsme zvládli skvěle a do Brna jsme odjížděli s krásným náskokem 2:0. Vzhledem k tomu, že jsme očekávali vyrovnaný boj a po druhém zápasech jsme vedli, tak nás to trochu ukolébalo a najednou jsme byli Ti, kteří tahali za kratší konec a prohrávali jsme 2:3. Zlom přišel v šestém zápase, kde jsme si museli sednout na zadek a začít makat pěkne od podlahy. Otočení zápasu během posledních 122 vteřin zápasu nás nakoplo zpět a v ten moment jsem věděl, že už to je v naši režii. Sedmý zápas byl náš a za vítězstvím nás tlačili skvělí fanoušci a oslavy mohly propuknout. Další momentka, na kterou nezapomenu. Bohužel tato série se neobešla bez zranění a hráčkám přeji brzké uzdravení. Nejvíce mě mrzí, že se boj o extraligu odehrával i s pomocí sociálních sítí a jiných zbytečných výkřiků."


Cílem pro letošní sezonu byla účast v playoff, která nakonec nebyla tak daleko. Jaké myslíš, že jsou hlavní příčiny naší neúčasti ve vyřazovacích bojích? 

"Každý tým v extralize žen chce projít do Play-Off, kde chce buď bojovat o mistrovský titul, nebo jim stačí se zachránit. My jsme si s týmem na začátku sezóny stanovili cíle, kterými jsme se mohli dostat  do Play-Off  nebo se udržet v nejvyšší soutěži. Nechtěli jsme se svazovat a hrát pod psychickým nátlakem, a proto se tyto cíle týkaly spíše indivudálního rozvoje hráček ve florbale, zocelení týmu a kondiční připravenosti. Díky tomu, že jsme naše cíle v určité míře splnili, tak se teď můžeme radovat z toho, že jsme zvládli 1.kolo Play-Down a můžeme dále fandit Tatranu v exralize žen. Hlavní příčiny naší neúčasti ve vyřazovacách bojích jsou dle mého názoru zranění klíčových hráček ve druhé části sezóny a zaspání v první části letní přípravy."


Po třech letech končíš na střídačce ženského týmu. Pod tvým vedením tým nejprve sestoupil, poté však dokázal postoupit zpět do extraligy žen a následně ji udržet ve Střešovicích i pro příští sezonu. Jak uplynulých pár let zpětně hodnotíš? 

"Byly to tři nádherné a nezapomenutelné roky, na které budu rád vzpomínat. Nasbíral jsem spoustu florbalových a životních zkušeností, poznal jsem partu skvělých lidí. Zažil jsem pády na samé dno, ale díky silnému okolí jsme se vždy zvedli a mohli jsme zažít pocit štěstí a radosti. Rozhodně bych neměnil a jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet vést tým žen a mohl jsem být u toho všeho, co se stalo. Díky tomu jsem se posunul jako člověk, ale i jako trenér. Děkuji týme!"


Na který zážitek spojený s tvým působením u ženského týmu nejraději vzpomínáš? 

"Zážitků za ty tři roky je spousta a to jak těch florbalových, tak i těch mimo florbalové hřiště. Nejraději vzpomínám na oslavu 1.extraligové výhry se Sofii Chlanovou; nebo na finalové účasti na Czech Open, kde jsme v prvním roce byli druzí a poté jsme turnaj vyhráli; na Play Off v první lize a následný postup zpět do extraligy, ve kterém nás provázeli skvělí fanoušci a mohli jsme vypravit i fanouškovský autobus; na turnaj Slovak Floorball Cup, kde jsme ve finále porazili Vítkovice, když jsme otáčeli zápas z 1:5 na 6:5; a na letošní Play Down."

Tvým nástupcem v pozici hlavního trenéra bude Jiří Uher, který v minulé sezoně vedl střešovické juniorky. Na čem myslíš, že může tým pod jeho vedením v příští sezoně stavět? 

"Myslím si, že v příští sezóně můžou trenéři stavět na zkušenostech od hráček, které byly součastí týmu doposud, a na dravém mládí. Jestli se trenérům podaří tým stmelit a využít jeho silné stránky, tak věřím tomu, že je čeká skvělá sezóna."


I přesto, že sezona žen je již u konce, ve hře jsou ještě další 2 týmy, které letos v Tatranu vedeš. Starší žáky čeká MČR v Praze a dorostenci míří příští víkend na nadstavbovou část do Ústí nad Labem. Jak se na tyto dvě akce těšíš a co od svých svěřenců očekáváš? 

"Vzhledem k tomu, že MČR jsou vyvrcholením celé soutěže a tím i celé sezóny, tak se těším na obě dvě akce strašně moc. Oba dva týmy neměly snadnou cestu na MČR a o to víc mě těší, že se tam oba dva dostaly. Pro hráče je to odměna za celoroční práci a jediné, co mohu od hráčů očekávat, tak jsou maximální výkony, připravenost na zápasy a radost ze hry."


V této sezoně jsi jak již bylo řečeno vedl a stále ještě vedeš tři tatranské týmy. Jak to s tebou po tomto náročném roce vypadá s ohledem na další trenérské výzvy?

"Máš pravdu, že tato sezóna je náročná. Vzhledem k tomu, že v určitých momentech jsem ztrácel radost a chuť, tak jsem se rozhodl, že v příští sezóně si dám od florbalu pauzu, abych se mohl nadechnout, odpočinout si a vrátit se silnější. Je čas se věnovat i jiným věcem, než je tento krásný sport."


Míro děkujeme za rozhovor a přejeme ať se daří nejen ve sportovním, ale i v osobním životě! 

"Nakonec bych chtěl poděkovat vedení Tatranu Střešovice, které mi dalo důvěru, podporovalo mě v mé práci a poskytlo mým týmům kvalitní podmínky. Chtěl bych poděkovat všem mým kolegům, kteří mi pomáhali - Honzovi Pojarovi, Sofii Chlanové, Jirkovi Jakoubkovi, Martinu Czeczinkarovi, Jonáši Mertovi, Lukáši Langerovi, Marku Michálkovi, Marku Pochovi a nakonec všem fanouškům, kteří nás podporovali a vytvářeli nám domácí pekelné prostředí. DĚKUJI!"